O mně a o tom, proč jsem napsala tuto knihu

Po jeho odhodu přišlo prázdno, které zaplnilo celý můj svět. Truchlení je dlouhá a bolestná cesta, jakési rozbití na kousky, ze kterých se člověk pomalu znovu skládá. Změnilo to můj pohled na život i na samotnou smrt. Během této cesty jsem se stala věřící. Víra mi dala naději a sílu jít dál.

Manželovi jsem dala slib, že náš příběh napíšu. Ne proto, aby se mluvilo o něm, ale aby lidé věděli, že domácí hospicová péče existuje. Aby našli odvahu pečovat doma a viděli, že i v bolesti se dá prožít blízkost a láska.

V knížce píšu také o cestě truchlením. Překvapilo mě, jak dlouhá a náročná tato cesta je. Těžké to bylo i pro naše dvě dcery, které tehdy obě chodily na střední školu. Během tohoto temného období jsme poznaly hluboký soucit lidí, ale také reakce těch, kteří často nevědomky ubližovali slovem i jednáním. I jim je kniha věnována. O truchlení se ve společnosti stále mluví jen málo.

Kromě psaní jsem učitelka, miluji přírodu, knihy, své děti a věrného psího společníka Betinu. Psaní této knihy pro mě bylo velkou terapií. Stejnou radost a smysl mi přináší i tvorba webu Přírodopis online, určeného mým žákům i ostatním lidem.

Finanční zisk z prodeje knihy chci věnovat na podporu domácí hospicové péče při Oblastní charity Havlíčkův Brod, která nám byla tak velkou oporou. 

Kateřina Zimplová