Tuto knihu jsem napsala jako svědectví o posledních měsících života mého manžela a o cestě, která následovala po jeho odchodu. Sdílím v ní naši zkušenost s domácí hospicovou péčí, bolestné okamžiky i drobné záblesky radosti, které tehdy přicházely navzdory všemu.

Psala jsem ji pro všechny, kdo pečují, kdo ztratili milovaného člověka nebo kdo se chtějí naučit být oporou těm, kteří truchlí.

Vyprávím v ní o nejtemnějších chvílích lidského bytí, kdy v nás často zaznívá hluboké vnitřní volání, které nás tiše zve k důvěře a pokoře. Píši o dotecích víry a také soucitu, jenž se neprojevuje slovy, ale často pouhou lidskou přítomností, tichem, pohledem nebo obyčejným podržením ruky.

Knížka vyjde letos 30. října.